Jak šel čas s tapetami

Již pár století před naším letopočtem znali v Číně tapety. Ty nejstarší se vyráběly z rýžového papíru. Do Evropy se tapety dostaly až na přelomu 9. a 10. století, šlo o tapety zavěšované na zeď jako gobelíny, nebo se připevňovaly na desky, se kterými se uchytávaly na zeď. Díky tomu se interiéry výrazně zateplily a tapety získávaly na oblibě. Co se týká motivů, ty byly ovlivněny stejně jako dnes vkusem té doby a rovněž možnostmi zpracování. Papírové tapety zdobili různí umělci, někdy i věhlasní malíři jako Albrecht Dürer, který pro Maxmiliana I. vytvořil tapetu o ploše větší než tisíc čtverečních metrů. Velmi často byly používány také dřevoryty, které se lepily přímo na stěnu.

Když se v polovině 18. století anglický král Jindřich VIII. nepohodl s katolickou církví, což mělo obrovský vliv na obchodní vztahy se zbytkem Evropy, přestaly se do Anglie mimo jiné vozit gobelíny z Flander. V Anglii proto lidé začali vyrábět tapety z papíru. Do módy se v té době dostaly panoramatické výjevy. Později se velmocí přes tapety stala Francie. V malém alsaském městečku Riksheim u německých hranic se nachází muzeum tapet, kde je k vidění na 160 000 druhů tapet. Převážná většina jsou historické tapety, nejstarší z nich pochází z 18. století a slouží často restaurátorům jako vzory při rekonstrukci historických tapet.

V Evropě byly tapety vyráběny také z kůží, které byly upravovány malbou, puncováním (především kozí kůže) nebo lisováním (nejčastěji telecí kůže). Kůže ale byly poměrně nákladné, proto se od 17. století začaly na trhu prosazovat levnější textilní nebo papírové tapety. V dnešní době na trhu naleznete především vliesové tapety, potom také omyvatelné vinylové a stále se vyrábí rovněž papírové tapety. Můžete vybírat z mnoha různých vzorů a barev a nechat vkusnými tapetami vyniknout půvabu vašeho interiéru.